sobota 11. března 2017

Laundry bag

Rychlovka z šicího koutku. Cestovní sáček na prádlo. Modrá výšivka a ve stejném tónu látka s drobným puntíčkem. Podšívka čistě bílá a drobná krajka na ozdobu. 
 

 

Romana

neděle 5. března 2017

Hrad Rýzmburg

Jaro je za dveřmi a brzy se opět otevřou dveře zámků i jiných památek, které byly přes zimu zavřené. Kam se ale můžete vydat na výlet bez ohledu na sezónu a otvírací dobu je právě hrad Rýzmburg. Hrad je postaven přibližně dva kilometry od Oseka v nadmořské výšce 525- 550 m.n.m.
 

Nejstarší zmínku o hradě nacházíme v listině z roku 1250 v přízvisku Boreše (z Rýzmburka). Stavebně historická zkoumání potvrzují, že krátce před tímto datem (1248/1249) byla vystavěna jedna z věží v horní části hradu. Hrad (resp. jeho nejstarší část) tedy vznikl někdy v průběhu první poloviny 13.století. Byl umístěn ve strategické poloze na okraji Krušných hor při důležité dálkové cestě z Čech do Saska, která byla využívána už od pravěku.
 

Rýzmburk patří mezi nejrozsáhlejší hrady v Čechách. Je postaven na dlouhém a úzkém skalnatém ostrohu, který je z východní a severní strany obtékán potokem. Z hlediska středověkého vojenství se jedná o kvalitní pevnost, která nejspíše nikdy nebyla dobyta.

 

Zřícenina se v průběhu 19.století stala oblíbeným výletním místem, ve třicátých letech ji dokonce navštívil i známý romantický básník Karel Hynek Mácha a zhotovil její kolorovanou kresbu. Ve druhé polovině 19.století byla na vrcholu útočištné věže zřízena vyhlídka, přístupná nově osazeným schodištěm. Dnes je hrad téměř v celém rozsahu skrytý v lesním porostu a turisticky se nevyužívá. I nadále však patří k oblíbeným cílům výletů a procházek.


 
Romana

středa 1. března 2017

Samozřejmě...

...že vím, že jaro přijde až za pár týdnů. Samozřejmě, že jsem ve škole dávala pozor, když nás to učili. Samozřejmě že může ještě sněžit...a mrznout...a foukat. Ale prostě jsem se rozhodla, že dneska už pověsím na bránu věnec jarně laděný. Letos žluté tóny a přírodní materiál, který jsem nasbírala při sobotním výletě. Takže jaro šup, šup, u nás už je zlehka nachystáno.:)


Romana

úterý 28. února 2017

Happy anniversary

Podle cvrlikání, které se ozývá venku a podle rašících krokusů a sněženek na zahradě není pochyb, že jaro se nezadržitelně blíží. Já už mám za sebou první kafíčkování na zahradě, na lehko jen v mikině.

Zamilované skřítky jsem našla na internetu. Vyšívala jsem na Aidu barvy ecru, ale mohl by být klidně i tmavší odstín, aby bílá barva na fotkách líp vynikla.


Výšivka je zatím bez rámečku olemovaná pouze březovými větvičkami. 

Přeji krásné předjaří!
Romana

úterý 21. února 2017

Vláčný mrkvový dort s tvarohovou náplní

Recept na tento dort jsem získala již před lety v jednom časopise a od té doby je stálicí v naší kuchyni. Já jsem pusa mlsná a bez něčeho sladkého si neumím představit svou kávičku. Vlastně bych měla napsat meltičku, protože kávu piji opravdu jen výjimečně.


Pokud rádi mlsáte jako já, podělím se o recept.
160 g polohrubé mouky
lžička jedlé sody
5 vajec, žloutky a bílky zvlášť
30 g másla
220 g cukru
100 g jemně strouhané mrkve
lžička skořice
4 mleté hřebíčky
3 mleté kuličky nového koření
2 lžíce rumu
60 g nastrouhaných ořechů
tuk a mouka na vymazání formy
Na krém:
150 g moučkového cukru
150 g másla
1 žloutek
80 g tvarohu 

Prosátou mouku smíchejte se sodou, formu o průměru 24 cm vytřete tukem a vysypte moukou. Žloutky šlehejte se změklým máslem a většinou cukru do pěny. Z bílků a špetky soli vyšlehejte sníh, přisypte zbylý cukr. Do žloutků přidejte mrkev, koření, rum a ořechy a postupně přidávejte mouku a sníh z bílků. Těsto vlijte do formy a pečte v předehřáté troubě cca 50 minut při 175 °C. Mezitím si utřete máslo s cukrem a žloutkem, přidejte tvaroh a dobře vymíchejte, aby máslo neudělalo hrudky. Krém natřete na povrch vychladlého dortu a nechte uležet v chladu alespoň dvě hodiny.

Já jsem opět udělala úpravy. Povrch dortu jsem jemně poprášila kakaem a oproti původnímu receptu ubírám cukr, protože nemám ráda přeslazené dorty. Ještě mě napadá potřít krémem i boky dortu a ozdobit je mandlovými lupínky, ale to zase příště.
 

A na závěr jedna malá moudrost:
"Dobré jídlo a pití učí člověka velikému umění- umění mlsat čas...Ten, kdo se naučí mlsat svůj čas, se na tomto světě nemůže nudit. Kdo se nudí, neumí zpozorovat báječné příležitosti, kterými je obklopený, je jako ten, kdo by hynul žízní u tryskajícího křišťálového pramene..."

Romana

pátek 10. února 2017

Zimní zasněženou krajinou

Žatec zrovna množstvím sněhu neoplývá, protože leží ve srážkovém stínu Krušných hor. Pokud sníh napadne, je ho málo a je tu omylem. K mé velké lítosti, protože zasněžená krajina k zimě prostě patří. Ale letos i nám příroda dopřála a na přelomu ledna a února jsme se dočkali sněhové nadílky ve výšce téměř 10 cm. Město i okolí vypadalo výrazně romantičtěji pod sněhovou peřinou. Jedním slovem nádhera. Bohužel po dvou dnech se sníh proměnil v souvislou vrstvu ledu a díky dalšímu oteplení v nevábnou břečku.

 Motiv zimní zasněžené krajiny jsem opět našla na internetu Výšivka není aplikací, jak by se mohlo na první pohled zdát, ale je vsazena do otvoru vystřiženého do tvaru srdce. No... trošku práce s tím bylo, ale s celkovým výsledkem jsem spokojená.


 

 

 Romana

úterý 7. února 2017

Za dobré vysvědčení...

...knihu! Tak zní známý slogan, ale v našem případě bych měla spíše napsat- za dobré vysvědčení výlet! Je pravda, že někteří (Bobulka), si pololetní prázdniny představují strávené v teplé posteli s telefonem v ruce, ale druzí (rodiče) se rozhodnou jet na výlet po krásách naší země.
Náš výletní tip č. 1- Plzeň
Do Plzně jsme se vypravili vlakem nejen proto, že všude bylo obrovské náledí, ale i proto, abychom mohli podniknout exkurzi v pivovaru, spojenou s ochutnávkou místních piv. Exkurze trvající 100 minut nás provedla nejen historií samotného pivovaru, ale nahlédli jsme i do stáčírny lahví, svezli jsme se největším výtahem u nás a podívali se do pivovarských sklepů. Teď možná namítnete, že se naše slečna musela nudit, ale omyl! Nahlédnutí do provozu mezi tisíce cinkajících lahví a zátek bavilo všechny přítomné dětičky.
 

 


Další zastávkou byla Katedrála svatého Bartoloměje stojící na náměstí Republiky. Věž se svou výškou   102, 26m je nejvyšší kostelní věží v Čechách. Vyšlápli jsme si 300 schodů, abychom se pokochali výhledem na Plzeň. Pokud ale máte malé děti, nebo omezenou pohyblivost, výstup rozhodně předem zvažte, protože schody jsou hlavně v poslední části věže velice příkré a úzké a v tomto počasí i kluzké. S dětmi můžete navštívit i muzeum strašidel nebo loutek na tomtéž náměstí, takže se rozhodně nudit nebudou.
 

Tip na výlet č.2- Karlovy Vary 
Je jasné, že obě města se v jeden den zvládnout nedají. Nás do Karlových Varů nalákal Vánoční dům, který je otevřený po celý rok a mimo betlému a vánočních ozdob, kterými je doslova napěchován od podlahy po strop, je zde největší výstava plyšových medvídků, kouzelné městečko a Andělská kavárna.

 

Procházka po městě nás zavedla až ke kostelu sv. Lukáše, kde je Museum HOUSE OF WAX. Expozici tvoří voskové figuríny- sportovci, hudební i seriálové hvězdy, anglická královská rodina, politici, smyšlené postavy, všichni odění v dobových kostýmech charakterizující jednotlivé osobnosti. Bohužel se zde nesmí fotit. 
 

A na závěr malá procházka po kolonádě. 
A to jsme zdaleka nestihli všechno, co jsme plánovali. Tak zase příště. Mějte se krásně.
Romana