neděle 10. listopadu 2019

Ročov

I když jsme se dnes probudili do mlhavého chladného rána a na horách napadl první sníh, nedalo mi to a vrátila jsem se v čase k jednomu z našich letních výletů.
Ročov, německy Rotschow, nebo také Rotschau se nachází nedaleko Loun a skládá se ze dvou historických obcí- Dolní a Horní Ročov.
Na konci 14.století byl v Dolním Ročově postaven augustiniánský klášter při kostele Nanebevzetí Panny Marie. Jeho zakladatelem byl Albrecht starší z Kolowrat, který je zde také pohřben.

Na místě původního gotického kostela byl v 18.století postaven barokní poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie, jehož symbolem je Področovská Panna Maria umístěna na hlavním oltáři.


Na barokních přestavbách se podíleli např.Kilián Ignác Dientzenhofer a Jan Blažej Santini-Aichel.




Roku 1950 v rámci Akce K byl klášter zrušen a budovy posléze využívány jako skladiště, útulek pro duševně nemocné pacienty a také věznice. Vězněn tu byl např. R.A. Dvorský, nebo hokejový hráč a trenér A.Bubník. Klášter je v současné době před rekonstrukcí a podle informací našeho průvodce zde vznikne domov pro seniory.

I přes to, že kostel je zachovalý, vybavení konventu nepřežilo likvidaci kláštera. Návštěva je možná po předchozí domluvě.

...a jedna historická.

Romana

středa 6. listopadu 2019

Na horskou chalupu

Krásný den všem přeji.
Dnes bych vám ráda ukázala polštáře, které jsem vyšila a ušila na jednu krušnohorskou chalupu, jejíž vznik se datuje již před rokem 1775. Určitě jste zaznamenali, že 6.července tohoto roku byly některé oblasti Krušnohoří zapsány na seznam světového dědictví UNESCO. Ačkoliv se mezi tradiční řemeslné činnosti v této oblasti řadí především paličkování, rozhodla jsem se ozdobit polštáře křížkovou výšivkou, a to proto, že paličkování neovládám.

Hledala jsem nějaký typický krušnohorský vzor, ale marně. Má představa, že výšivka bude v souladu s tradiční kulturou vzala za své. Nakonec se mi povedlo získat vzor ze starého časopisu vydaného roku 1927, který jsem použila na již zmíněné polštáře. Myslím, že se k nim dobře hodí.


Polštáře jsou ušité z lněné látky a mají velikost 40cm x40cm. Výšivku jsem olemovala bavlněnou krajkou, a protože se motiv líbí, budu pokračovat dalšími dekoračními věcmi.
 
Romana

pondělí 16. září 2019

Nová...

...vítací cedulka na dveře mi trvala dlouho. Byl to vlastně takový letní kostlivec ve skříni, který se mi konečně povedl dodělat.

 
Motiv skoro ladí s polštářkem, který jsem vyšívala minulé léto.


Děkuji za návštěvu na tomto blogu a zároveň se omlouvám, že odepisuji na vaše komentáře se zpožděním. Přeji všem krásné dny a já letím tvořit další hodnoty :-)

Romana

úterý 3. září 2019

Klášter Melk

V Dolním Rakousku, nad městem Melk se na skalnatém výběžku nachází benediktinské opatství- klášter Melk (Stift Melk). Tento klášter byl jedním z našich prázdninových cílů, které jsme chtěli navštívit. Na prohlídku jsme se bohužel nedostali, ale klášter jsme si prohlédli alespoň z nádvoří.

 
V tomto klášteře se mimo jiné nachází ostatky několika členů rodu Babenberků, první rakouské vládnoucí dynastie. Klášter byl založen roku 1089, o století později vznikla klášterní škola a knihovna.


Ničivý požár původní románské opatství zničil, a proto bylo postaveno znovu v gotickém duchu.
Klášter byl nakonec přestavěn do barokní podoby v jaké si ho nyní mohou návštěvníci prohlédnout.
 
 
Klášter sloužil jako škola a díky tomu se mu povedlo uniknout reformám Josefa II., kdy bylo mnoho jiných klášterů zrušeno. Také po anšlusu Rakouska v roce 1938 byla škola a velká část opatství zkonfiskována nacisty. Po skončení druhé světové války bylo vše vráceno a v 70. letech 20. století rekonstruováno.



Klášter je vyhledávaným poutním místem a ačkoliv to tak z fotek nevypadá, bylo tam spolu s námi velké množství turistů z různých koutů světa.

To bylo malé nahlédnutí na jeden z našich prázdninových výletů. Doufám, že vaše dítka školou povinná vykročila pravou nohou a přeji jim hodně štěstí v novém školním roce.
Romana

úterý 27. srpna 2019

Zámek Stekník

Český Krumlov, Kroměříž, Telč, Lednice, Litomyšl, nově krušnohorské oblasti a další místa u nás jsou na seznamu světového dědictví UNESCO. Dalším místem, které by mohlo tento seznam obohatit je státní zámek Stekník v rámci nominace žatecké chmelařské krajiny.

Rokokový zámek Stekník je spojený s pěstováním a šlechtěním chmele díky svým majitelům již od 18.století. Kvalitu zdejšího chmele potvrzují i světová ocenění z let 1855, 1900, 1906 a 1908. Chmel je součástí rokokových fresek zámeckých interiérů a i selských usedlostí ve stejnojmenné obci, které byly postaveny po zničujícím požáru obce roku 1784.



Posledními soukromými majiteli byla rodina švýcarského konzula  Gerolda Déteindra, jenž v diplomacii působil za Rakouska-Uherska i za první republiky. Potomci konzula vlastnili zámek až do roku 1949, kdy byl Československou vládou vykoupen.


Po roce 1949 sloužil zámek Stekník chmelovým brigádám, v letech 1952-1967 byl využíván Výzkumným ústavem chmelařským a v některých objektech se skladovala hnojiva. Tento poválečný přístup zanechal na zámku a jeho zahradách značné stopy, ale vše se teď postupně opravuje a vrací do původní podoby.
Rozsáhlá plocha chmelnic obklopuje malou obec a zámek s terasovitými zahradami. Obec Stekník je od roku 1995 vesnickou památkovou zónou.

Kašna ve spodní části zahrady.

Schodiště mezi jednotlivými terasami.

Jedna z mnoha odrůd omamně vonících růží, které zde zůstaly.

O zápisu na seznam světového dědictví se bude rozhodovat v roce 2021 a nezbývá než držet palce.

Historické fotografie si můžete prohlédnout zde: https://www.zamek-steknik.cz/cs/fotogalerie/historicke-fotografie
Více informací si můžete přečíst zde: https://www.zamek-steknik.cz/cs

Romana

pátek 16. srpna 2019

Srdce trochu jinak

Krásný den přeji!
Můj recyklační rok pokračuje, zbytky a zbytečky mizí ze šuplíků do poslední krajky. Mezi zavařováním a výletováním jsem sedla k šicímu stroji a opět ušila několik dekoračních srdíček, tentokrát laděných do růžova.






Romana

sobota 10. srpna 2019

Loreta ve Starém Hrozňatově

Legenda praví, že domek, ve kterém přebývala svatá Rodina v Nazaretě, přenesli v době křižáckých výprav andělé do Loreta v Itálii. V 15.století byla kolem domku vybudována bazilika a uctívání Panny Marie Loretánské se začalo šířit po Evropě. První česká Loreta vznikla ve 2. polovině 16. století v Horšovském Týně, k nejvýznamnějším patří Loreta v Praze na Hradčanech a opomíjená je Loreta ve Starém Hrozňatově u Chebu.

Tuto Loretu vybudovali chebští jezuité v 17. století a k poutnímu areálu původně vedla Velká křížová cesta s 29 zastaveními. Poutní místo přitahovalo poutníky z Čech i z nedalekého Bavorska.


Po roce 1945 došlo k vysídlení většiny německých obyvatel, uzavření pohraniční oblasti a v době komunistického ateistického režimu bylo toto místo vydáno napospas vandalům a pohraničníkům.Celá Loreta zpustla. V roce 1952 vyhořela zvonice a z Lorety zbyla pouze rozvalina zarůstající křovím. Veškeré zařízení bylo rozkradené, střechy proděravělé, na zdech kostela se objevily sprosté nápisy a socha  Madony s Ježíškem sloužila jako terč pro střelbu pohraničníků.

Po pádu komunismu se začalo s její záchranou, jejímž iniciátorem byl Anton Hartl, místní rodák a podnikatel z Waldsassenu, který založil spolek pro obnovu a získal první finanční dotace na opravu. Oprav se dočkala i křížová cesta dlouhá téměř 7 km.


 
Těchto pár náhrobků je vše, co zbylo z původního hřbitova.

 
Romana