pátek 16. srpna 2019

Srdce trochu jinak

Krásný den přeji!
Můj recyklační rok pokračuje, zbytky a zbytečky mizí ze šuplíků do poslední krajky. Mezi zavařováním a výletováním jsem sedla k šicímu stroji a opět ušila několik dekoračních srdíček, tentokrát laděných do růžova.






Romana

sobota 10. srpna 2019

Loreta ve Starém Hrozňatově

Legenda praví, že domek, ve kterém přebývala svatá Rodina v Nazaretě, přenesli v době křižáckých výprav andělé do Loreta v Itálii. V 15.století byla kolem domku vybudována bazilika a uctívání Panny Marie Loretánské se začalo šířit po Evropě. První česká Loreta vznikla ve 2. polovině 16. století v Horšovském Týně, k nejvýznamnějším patří Loreta v Praze na Hradčanech a opomíjená je Loreta ve Starém Hrozňatově u Chebu.

Tuto Loretu vybudovali chebští jezuité v 17. století a k poutnímu areálu původně vedla Velká křížová cesta s 29 zastaveními. Poutní místo přitahovalo poutníky z Čech i z nedalekého Bavorska.


Po roce 1945 došlo k vysídlení většiny německých obyvatel, uzavření pohraniční oblasti a v době komunistického ateistického režimu bylo toto místo vydáno napospas vandalům a pohraničníkům.Celá Loreta zpustla. V roce 1952 vyhořela zvonice a z Lorety zbyla pouze rozvalina zarůstající křovím. Veškeré zařízení bylo rozkradené, střechy proděravělé, na zdech kostela se objevily sprosté nápisy a socha  Madony s Ježíškem sloužila jako terč pro střelbu pohraničníků.

Po pádu komunismu se začalo s její záchranou, jejímž iniciátorem byl Anton Hartl, místní rodák a podnikatel z Waldsassenu, který založil spolek pro obnovu a získal první finanční dotace na opravu. Oprav se dočkala i křížová cesta dlouhá téměř 7 km.


 
Těchto pár náhrobků je vše, co zbylo z původního hřbitova.

 
Romana
 

pondělí 5. srpna 2019

Vrtbovská zahrada

Letní prázdninové putování nás zavedlo i do stověžaté matičky Prahy. Naším cílem byla Vrtbovská zahrada, ležící spolu s dalšími barokními zahradami na svahu Petřína, a která je jednou z nejvýznamnějších pražských barokních zahrad.



Originálně řešený architektonický skvost je přístupný z Karmelitské ulice na Malé Straně v Praze. Zahrada byla vytvořena pro nejvyššího purkrabího Pražského hradu Jana Josefa hraběte z Vrtby v letech 1715-1720.


Autorem návrhu byl František Maxmilián Kaňka, který pro pana hraběte nejdříve přestavěl Vrtbovský palác a poté zřídil zahradu. Svůj podíl na úspěšném díle má Matyáš Bernard Braun jehož sochy zde můžete vidět a Václav Vavřinec Reiner, který vytvořil vnitřní výzdoby sala terreny s freskou Venuše a Adonise.





A ještě pár zajímavostí
Antonio Vivaldi napsal pro Jana Josefa Vrtbu Koncert pro loutnu, smyčce a continuo RV 93 a mnoho dalších skladeb.
Sala terrena s Reinerovou freskou sloužila jako kočárkárna
Kašna se sochou puttiho na spodní terase sloužila jako zahrada jeslí
Na prostřední terase je vysázeno přes 12000 sazenic zimostrázu


Romana

čtvrtek 1. srpna 2019

Duchcov

Duchcov. Město v Podkrušnohoří v krajině plné kontrastů. Zde naleznete mnoho působivých míst, která jsou dílem přírody, ale i člověka. Patří sem třeba státní zámek Duchcov, jenž býval rezidencí rodu Valdštejnů. Dýchne na vás svou historií, ke které přispěl i proslulý italský dobrodruh, světoběžník a milovník Giacomo Casanova, který svou pozemskou pouť ukončil právě zde.
Zámek Duchcov, německy Dux má velice bohatou historii, já ale zmíním 20. století, které se nechvalně podepsalo na celém zámeckém areálu. 10.května 1945 došlo během pobytu ruské osvobozující armády k požáru zámeckého kostela Zvěstování Panny Marie. Zničeny byly obrazy od Václava Vavřince Reinera, sochy Matyáše Bernarda Brauna a další umělecká díla. Z původního zařízení kostela požáru unikla jen Valdštejnská kaple a ostatky osmi členů Valdštejnského rodu uložených pod kaplí.
 
Od roku 1956 docházelo k cílenému likvidování zámeckého parku v souvislosti se zamýšlenou povrchovou těžbou uhlí, které padl za oběť barokní špitál, ze kterého se povedlo zachránit jednu ze vzácných Reinerových fresek a přemístit ji do nově postaveného pavilonu. Zámek se naštěstí podařilo před likvidací uchránit a od roku 2001 je prohlášen za národní kulturní památku.



 
A malé nahlédnutí do interiéru zámku.






Celkový pohled na Duchcov z vyhlídky za městem na straně jedné...

...a pohled na těžební jámu na straně druhé.

Mějte prima dny!
Romana

pondělí 29. července 2019

Tašky na nákup

Nemám ráda igelitové tašky. Z mnoha důvodů, nejen těch ekologických. Proto v každé kabelce nosím menší látkovou tašku na případný nákup. Nedávno se mi dostaly do ruky látky, především plátna, tkané před mnoha lety. Poctivá práce, hustě tkané a velice pevné. Není jich ovšem tolik, abych si z nich ušila třeba povlečení, nebo ubrus. Na nové nákupní tašky to ovšem stačilo. Rozměry 42x38cm doplněné srdíčkovou aplikací z dalších zbytků, takže vlastně opět recyklační záležitost.

 
A protože zbytků různých látek mám víc, ušila jsem ještě tašku s rozverným kocourem a s domečkem. Na housky a na rohlíky myslím stačí.


Romana

čtvrtek 25. července 2019

Fláje

Krásný letní den přeji! Dnes mám malou fotoreportáž z výletu do Krušných hor, která je určena nejen pro technicky založené muže.
 
Jednou z kulturních památek u nás je vodní dílo Fláje. Vzhledem k unikátnímu technickému řešení hráze je cílem turistů, kteří zavítají do Krušných hor a chtějí si tuto stavbu prohlédnout. Přehrada je jedinou betonovou pilířovou v Česku a inspirací ke stavbě tohoto druhu byla přehrada Lucendro ve Švýcarsku z roku 1947. Výstavba VD Fláje probíhala v letech 1951-1963.
 
Pramen Flájského potoka tvoří četné potůčky z lesů a rašelinišť a díky tomu má voda téměř černou barvu. Původní koryto v údolí Flájí, vsi, která dala tomuto potoku jméno, se dnes nachází pod vodní hladinou přehrady Fláje. Přehrada slouží jako zásobárna pitné vody pro podkrušnohorské oblasti.

Od června letošního roku si po předchozí rezervaci můžete prohlédnout přehradu zevnitř. Celá stavba je dutá a projít ji můžete po úzkých lávkách umístěných vysoko nad zemí a poté sestoupat po schodišti až do úrovně 50 m pod vodní hladinu. Nic pro osoby trpící klaustrofobií, závratěmi, ortopedickými problémy a zimomřivce, protože uvnitř jsou 4 stupně :-)

50 metrů pod úrovní hladiny přehrady.

A ještě celkový pohled z vyhlídky Puklá skála.
 
Romana