úterý 14. srpna 2018

Zmrzlinová kabelka

Letně bláznivá, rozverně barevná, lehká jak pírko a s mnoha vnitřními kapsami na K+M+B (klíče, mobil, brýle). Taková je nová kabelka, která opustila můj šicí koutek. Určená k vodě, k návštěvě cukrárny, na lavičkové tlachání s kamarádkou s ledovou kávou v ruce, do letního kina, nebo na návštěvu knihovny, neboť velikost je tak akorát, aby pojala i něco z odpočinkových letních knih.



Mějte krásné léto 🔆
Romana

čtvrtek 9. srpna 2018

Doupovské hory

Oblast Doupovských hor patří k nejméně známým územím celé České republiky. V roce 1953 zde byl zřízen vojenský újezd Hradiště, avšak do této doby zde bylo 65 obcí a osad a v nich nejméně 15 kostelů, 2 zámky, klášter, nespočet kaplí a kapliček, 3 hotely, 87 hostinců, 36 mlýnů, 16 pil, pivovar, lázně a několik lomů.

Vojenský újezd Hradiště, jehož výměra je něco málo přes 330 km², byl vytvořen na území 4 bývalých okresů. V roce 1953 došlo k vysídlení obcí a během dalších let docházelo ke změnám hranic- některé obce byly z vojenského výcvikového prostoru vyčleněny, části jiných obcí naopak do něj zahrnuty.
Vojenský újezd vyplňuje pohoří Doupovské hory s nejvyšším vrchem Hradiště (934.m.n.m.)

Doupovsko bylo až do roku 1945 téměř výhradně německým krajem, lidé se zde živili zemědělstvím, chovem dobytka, včelařstvím, byly zde ovocné sady převážně švestkové, třešňové a známé doupovské pozdně zrající višně. Ve středověku zde byly dvě důležité obchodní cesty z Prahy do Německa.

Po druhé světové válce bylo německé obyvatelstvo, stejně jako i jinde v Sudetech, odsunuto. Do roku 1948 se o opuštěné kostely starali františkáni z Kadaně. Koncem 40. let byl mobiliář z kostelů svezen do jakési stodoly a odtud rozvážen po celém území republiky. Doklady ale neexistují.

První vlna demolic nemovitých památek proběhla brzy po vzniku VVP bez jakékoliv dokumentace. Větší církevní stavby byly ještě zachované, ale používaly se jako sklady a postupně chátraly. V roce 1963 bylo zapsáno do seznamu nemovitých kulturních památek například hradiště u Březiny, tvrziště na Kostelní Horce, kostel a fara ve Svatoboru, památky v Doupově a mnohé další, ale ani tato památková ochrana nezabránila demolicím a začátkem 80. let bylo u třech památek v Doupově upuštěno od ochrany.

Do VVP se pochopitelně dostat nedá, ale zastavit u všudypřítomných zákazových značek a udělat fotografie krajiny ano. A nejen krajiny, ale i vesnic, kostelů a pomníků, které zde zůstaly. Málo osídlené, nebo zaniklé vesnice v zemi nikoho zde připomínají dobu, kdy zde bylo přes 7000 tisíc obyvatel a s nimi i život.

 
 
 
 
Mezi zaniklé obce patří Doupov (Duppau), Zakšov (Sachsengrün), Oleška (Olleschau), Žebletín (Sebeltitz), Pastviny (Weiden) a další.

 
 
 
 
Dnes to byla ode mě malá vlastivědně- historická procházka českým (a sudetským) krajem, pro někoho známým a pro jiného nově objeveným.
 
Romana

sobota 4. srpna 2018

Anglická sezóna

Krásné letní dny všem přeji. Neúprosná vedra, která momentálně sužují každého jsem využila k lenošení ve stínu a vyšívání. Opět vznikl polštářek, který jsem si nazvala "Anglická sezóna"






 Romana

čtvrtek 2. srpna 2018

K pramenům Ohře

Najít přesný a faktický pramen jakékoliv řeky, může být někdy oříškem. Stejně tak je tomu i s pramenem řeky Ohře, německy zvané Eger, jejíž převážná část protéká územím České republiky. Turisticky hojně navštěvovaný pramen Ohře leží asi 200 m od silnice, kde se dá pohodlně parkovat. A zde jsme nalezli údaj, že dál od oficiálního pramene se nachází další pramen s překvapivým názvem Alte Eger, čili Stará Ohře. Ovšem pouze zasvěcení vědí jak se k němu dostat.

Oficiální pramen Ohře nalezneme v nadmořské výšce 752 na severozápadním úbočí hory Schneeberg v přírodní rezervaci Smrčiny. Dvanáct žulových kvádrů tvoří roubení pramenné studny. Do nich jsou švabachem vytesána jména "egerských" měst, která se na stavbě tohoto pomníku finančně podílela. Největší kámen patří městu Cheb a je na něm vytesán i erb města.



Kadaň a Žatec

 
Místo vypadá jako kulisa k Wagnerovým operám, jako mýtická studna starogermánské ságy o prstenech Nibelungů. U obruby pramene stojí žulový blok s trošku pozměněným textem písně Podersamer Heimatklänge, kde se chlapec ptá Ohře, nejprve jako zurčícího potůčku, poté jako řeky, kam teče.
 

A po pár metrech od pramene se již lesem vine zurčící potůček...
 
...aby se o pár kilometrů dál vlil do jezera Weissenstädter See a opustil jej už v podobě "vyspělé" říčky.
 
Základní údaje:
- Ohře pramení v Německu ve výšce 752 m.n.m.
-do Labe se vlévá u Litoměřic v nadmořské výšce 143 m
-plocha celého povodí je 5614 km² z toho na území České republiky 4626 km²
-Ohře je třetí největší řeka v Čechách
 
Romana

pátek 27. července 2018

Měním plány

Před pár lety jsem jako dárek dostala kuchařku s recepty na marmelády všeho druhu, včetně exotických variant. Původně jsem měla v plánu ušít na zmíněnou kuchařku slušivý látkový obal, právě s touto výšivkou. Jenže rozměr hotové výšivky je poněkud větší a tak z obalu sešlo.


Já zvažuji jestli jí nechám zarámovat, nebo přece jen ušiju obal, ale na jinou kuchařku. Do té doby si výšivka pěkně počká v bezpečí šuplíku na svoje využití.

 
Romana

středa 25. července 2018

Božídarské rašeliniště

Naučná stezka Božídarské rašeliniště je asi 3,2 km dlouhá stezka na začátku Krušnohorské magistrály. Většinou vede po povalových chodnících, na kterých je rozmístěno 12 informačních tabulí o rašelině, její těžbě, rostlinách, horských loukách a živočiších zde žijících.
Ale hlavně je to příjemný útěk z rozpáleného města...  :-)



Boží Dar leží v nadmořské výšce 1028 m.


Rašelinné horské louky zde přecházejí ve vřesoviště.




Romana

neděle 8. července 2018

Zámek Chyše

Město Chyše se nachází v okrese Karlovy Vary a mimo dobrého piva, které se zde vaří (tatínci jistě ocení) se tu nachází stejnojmenný zámek s parkem (něco pro maminky). Bohužel tento skvost západních Čech nepatří zrovna mezi "ukazovací zámky" kterým by byla dána největší péče a ochrana.

Zámek Chyše byl od roku 1946 v majetku Ředitelství lesů a statků, poté zemědělským učilištěm a později Střední zemědělskou školou. Největší zkázu utrpěl zámek mezi lety 1967-1989, kdy se správcem stal ONV Most.
 
 
 
Prostory zámku byly využívány jako škola v přírodě pro děti z mostecké pánevní oblasti. Od roku 1976 byl vyklizen a nastalo období jeho devastace.

 
V roce 1996 zámecký areál koupil Ing.Vladimír Lažanský s manželkou s plánem tuto významnou kulturní památku zachránit. Obnova zámecké budovy stále pokračuje a manželé Lažanští plánují prodloužení prohlídkové trasy o další krásné historické interiéry ukryté v novogotickém zámku.
 
 
Romana