úterý 23. června 2015

Piran

Jak jsem již včera naznačila, naše putování ve Vulkanlandu rozhodně neskončilo. Pokračovali jsme do slovinského městečka Piran, nebo chcete-li italsky Pirano. Pro toto velmi starobylé městečko jsou typické úzké uličky ve kterých se mísí zvláštní pach slané vody, ryb, přepáleného oleje a protože si turisté vozí i své psí miláčky, tak i moči. Naštěstí se úklidové služby i sami místní čiperně snaží o úklid.
 
 

 
 Dominantou Pirana je kostel, ze kterého,když vystoupíte po 146 schodech, budete mít krásný výhled.
 
 Kruhové náměstí, kde prapůvodně byla mořská laguna a později místní dráha do Koperu. Pokud si v nedalekém Portoroži půjčíte čtyřkolo jako my, můžete se po stopách dráhy vydat. Cyklistická stezka je dobře značená a možností občerstvení je na ní taktéž dostatek. Na náměstí stojí socha místního rodáka, houslisty Giuseppe Tartiniho.
 

 
 
Dalším naším cílem který jsme navštívili byla Postojnska jama. Jedná se o rozsáhlé jeskyně, které zaujímají hned několik světových prvenství. Pokud se rozhodnete tyto jeskyně navštívit, připravte se na vyšší vstupné a nával všudypřítomných a svérázných návštěvníků z Asie. Můžete si zapůjčit "kecafon" - audioprůvodce v češtině a vyslechnout si historii těchto jeskyní i typyckého obyvatele, kterému místní říkají lidská rybička a jedná se o macaráta jeskynního.
 
 
O tom, že jeskyně lákaly návštěvníky odpradávna, svědčí i množství podpisů z počátku devatenáctého století. Nejstarší podpis je však ze století třináctého.
 
Do středu jeskyní nás zavezl elektrický vláček, jízda trvá přes pět minut a celková prohlídka nám zabrala hodinu a půl. Průměrná teplota je 10°C. 
 
 
A zítra si uděláme další výlet.
 
Romana

Žádné komentáře:

Okomentovat