středa 30. března 2016

Stone Town

Nejsme rodina, která po dobu dovolené pouze leží na pláži. Takže ještě než jsme přistáli na letišti, plánovali jsme poznat celý ostrov. První poznání bylo právě tam. Letadla staršího data, poměrně hustě zarostlá místní vegetací a hned vedle odstavená hasičská auta bez kol nás nenechala na pochybách, že zde bude opravdu na co koukat. Po absolvování veškerých formalit a zaplacení víz, jsme se přesunuli na východní pobřeží k vesnici Pongwe.
 

Naprosto úžasné a pro mě nepochopitelné je fungování místní dopravy. Jezdí se zde vlevo a to způsobem, na který bych si absolutně netroufla. Po kraji se pohybují chodci, kteří na sebe pokřikují, hned vedle nich krávy zapřažené do povozů a cvalem vezoucí náklad. Pak cyklisté, motorky a na nich třeba náklad banánů nebo zabitá kráva, potom auta a toto celé se vejde do dvou jízdních pruhů. Jak to netuším, ale místní si vydatně pomáhají troubením a gestikulací. Občas jsou k zahlédnutí děti, které se houpou na větvích nad silnicí, nebo autobusy (dalla dalla) které vozí své osazenstvo či náklad i na střeše. A to ještě musím podotknout, že kvalita silnic není nic moc, tedy spíše nic než moc... 

 Dopravní značení je minimální a na celém ostrově jsou pouze tři semafory. Podél silnice jsou k vidění domy "movitějších " lidí, které jsou postaveny z šedých cihel se střechou z vlnitého plechu. Je zde k vidění i velké množství domů v různém stadiu rozestavby, prostě jako kdyby někdo začal stavět a pak ho to přestalo bavit, tak toho nechal.
Původní obydlí jsou malá, postavená z kamenů, dřeva a místní červené hlíny. Střecha je z listů  palmy makuta, která se zde používá i jako kuřivo.
 
O historii města Stone Town se rozepisovat nebudu, ale nabízím pár fotografií. Uličky jsou velice úzké a není problém zde zabloudit. Najdete zde veliké množství obchodů s vyřezávanými soškami, šátky i obrazy. Kapitola sama pro sebe je místní tržiště s ovocem, kořením, drůbeží a rybí trh. Ne každý však zvládne jeho návštěvu, je zde cítit opravdu silný zápach ryb a je zde i mnoho much. 


 Sušené chobotnice.
 Obchod s kořením, rýží, luštěninami...
 Chilli papričky.
Trh s drůbeží.

Mísí se zde vliv mnoha kultur- britské, perské, arabské, indické, portugalské a africké, což se odráží v architektuře, ale i třeba ve skladbě jídel. Převládají zde ryby, krevety, langusty, chobotnice, rýže, ovoce, převážně banány, ananas, mango a cukrová třtina. Ve městě je zachováno množství vyřezávaných dveří a pavlačí. Elektrické vedení je taženo nad ulicí spolu s vodovodem, který sem tam kape...
 
 

 



Příští zastávka bude opět výletní.
Romana

Žádné komentáře:

Okomentovat