čtvrtek 21. července 2016

Po švýcarských železnicích

Jedním z mých snů vždycky bylo podívat se do Švýcarska. Země je proslulá nejen svou nádhernou krajinou, ale i velice dobrými sýry, čokoládou, noži, či hodinkami. A nejen to. Švýcarsko je celé doslova prošpikováno hustou sítí železnic, které jsme využili k cestování po této krásné zemi.

Z Lauterbrunnenu vede ozubnicová železnice přes Wengen až do sedla Kleinne Scheidegg ve výšce 2061 m n.m. Když jsme přijeli, přilehlé kopce pokrýval napadlý sníh. Cestou jsme se kochali pohledem na vrcholy Jungfrau, Mönch a Eiger.

Další ozubnicová železnice nás tentokrát svezla z města Leysin do Aigle, kde se nachází stejnojmenný hrad obklopený vinicemi.



Z města Montreux ležícího na břehu Ženevského jezera jsme se vydali populárním vlakem GoldenPass Panoramic až do Gstaadu.GoldenPass šplhá ze subtropického klimatu Ženevského jezera až do alpinského prostředí a cestou se za okny střídají horská panoramata a vesničky.



Navštívili jsme též městečko Gruyeres, které se nachází pod stejnojmenným hradem. Celé městečko je protkáno krásnými uličkami a rozhodně stojí za to ho navštívit.



Vevey, opět krásné klidné město, s promenádou po břehu Ženevského jezera, památníkem Jana Palacha a sochou Charlie Chaplina, který nedaleko odsud žil a je pochován.

Nad Ženevským jezerem, mezi vinicemi, se nachází město Blonay odkud jezdí parní vlak s historickými vagony do muzea v Chamby.


A dalším vlakem z Aigle do střediska Les Diablerets.


Aby vlaků nebylo moc, nastoupili jsme na loď v Lutry a plavili se až do Montreux. Z lodi jsou nádherné pohledy na oblast Lavaux s terasovými vinicemi, patřící mezi světové dědictví UNESCO.



Rochers de Naye ve výšce 2045 m n.m. Jak jinak než ozubnicovou železnicí. Při dobrém počasí je odtud rozhled na švýcarské i francouzské Alpy.

 


Ženevské jezero z vrcholu Rochers de Naye.

Alpské kytičky. Radost pohledět.


Vodní hrad Chillon. Jeho mohutné opevnění a věže se odráží v hladině jezera. S modravými vodami je hrad nerozlučně spjat a vyfotit ho bez nich je prakticky nemožné.Do hradu se jde po mostě přes hradní příkop. Ten ale na rozdíl od jiných pevností není umělý. Při stavbě Chillonu víc než kde jinde využili středověcí stavitelé okolní terén. Hrad usadili na oválný ostrov o průměru 100 krát 50 metrů. Jak stavba pokračovala, ostrůvek pod ní naprosto zmizel. Dnes je z něj k vidění jen pár kamenů.

 

Bylo krásně... 

Romana

Žádné komentáře:

Okomentovat