sobota 29. dubna 2017

Králík

Nedávno moje dcera projevila přání, jestli bych jí nemohla vyprávět, jak jsem se naučila vařit. V ten moment jsem si vzpomněla na mé kuchařské začátky a zatmělo se mi před očima. Mě nikdo vařit neučil a lhala bych, pokud bych tvrdila, že všechna jídla byla na jedničku. Přesto se mi vybavila historka z dob, kdy jsem málem neuměla držet ani vařečku.
Tehdy jsme bydleli v malém domečku s ještě menší kuchyní, jejíž součástí byla i jídelní lavice a kuchyňský stůl, to celé doplněné dvěma židlemi. Kuchyň jsme měli novou, ale sporák s troubou byl jakýmsi "milodarem" po předchozích majitelích a měl již své drobné mouchy. Okolo kuchyňské linky jsem se mohla pohybovat normálně a lavici jsem měla za zády. Problém nastal, pokud jsem chtěla dát něco do trouby. K té jsem pro nedostatek místa musela přistupovat ne zepředu, jak je běžné, ale z boku a to mi výrazně zhoršovalo manipulaci s čímkoliv.
A tehdy jsem se dala na pečení králíka. Dmula jsem se pýchou, jak manžela pohostím dobrou pečínkou ze zaručeného bio chovu z vesnice. Na knedlíky jsem měla zaděláno, špenát bublal na plotně a králíka bylo třeba zkontrolovat. Když jsem přistoupila k troubě (z boku) a chtěla vysunout rošt s pekáčem, rošt se ne a ne pohnout. Chvilku jsem to zkoušela po dobrém, ale pak jsem trošku víc zabrala a pekáč i s králíkem se dal na úprk z trouby. Volně seskočil na otevřená dvířka trouby, hupsnul na zem, aby se setrvačností dal do pohybu pod jídelní lavici, posléze pod stůl, prokličkoval pod židlí a vzápětí se rozplácl o protější zeď, kde vysypal králíka i se zbylým obsahem  a zcela prázdný se mi stejnou cestou vrátil zpět.
Ó jak mrzkým tvorem se ukázal králík být, když tam tak rozplácle ležel. Sabotér si nevážil teplého bezpečí trouby, vůně koření a mé péče a rozhodl se i posmrtně vzít do zaječích, pardón, králičích. Chvilku jsem pod lavicí koukala na tu mastnou spoušť a přemýšlela, jestli svého manžela uctím k obědu chlebem s marmeládou. Rozhodně jsem v tu chvíli navypadala jako prototyp vzorné a šikovné hospodyňky a kdyby mě viděla tchýně, spráskla by ruce se slovy- Ježišmarjá, co si ten náš kluk vzal za kopyto! Rozhodla jsem se jednat rychle, rázně, okamžitě.
  Nakonec jsem zamítla chléb s čímkoliv, králíka jsem znovu odlovila, očistila a vrátila zpět do trouby. Než se manžel vrátil z práce byly všechny stopy po nezdařeném útěku odstraněny a králík v troubě slibně voněl, jako by se rozhodl vylepšit si reputaci.
Toť malý střípek vzpomínek z mých kuchařských začátků. Ale holky psssttt, ne že to někomu řeknete, je to mé kuchařské tajemství.:)

Romana

P.S. A pro dokreslení situace komiksový králíček od dcery...

pondělí 24. dubna 2017

Krasavice z Krásného Dvora

Když jsem téměř před rokem psala o mé návštěvě zámeckého parku Krásný Dvůr, musela jsem si fotografii rozhledny půjčit na internetu, protože právě probíhala rozsáhlá rekonstrukce.Včera jsme opět vyrazili na malý odpolední výlet a tentokrát jsme rozhlednu viděli již opravenou a hrdě se tyčící z jarní zeleně.
 


Štukatéři a malíři právě demontovali lešení, všude voněla čerstvá malba a to bych nebyla já, abych jim nevlezla pod nohy udělat alespoň dvě symbolické fotky. Jen škoda, že zrovna nesvítilo sluníčko, jehož paprsky by prosvítily barevná skla vsazená do oken i horní kopule. Určitě by to byla nádherná podívaná.

 

Pokud si chcete přečíst více o Krásném Dvoře, najdete informace tady. 

Romana

středa 19. dubna 2017

Babice

Sotva skončily velikonoce už se začínáme chystat na poslední dubnový den a pálení čarodejnic. Dnešní odpoledne jsme spolu s Bobulkou vytvořily věnec na bránu a to se rozumí, že jsme ho ve větru a při sněháňkách musely hned pověsit. Letos se aprílové počasí opravdu předvádí v celé své kráse, takže nám drobátko mrzly prsty s vázacími drátky, ale babice už visí, aby si svůj výsostný post užila alespoň na pár dní.

Nedočkavě vyhlíží skrz pavučiny a pevně se drží věnce svými vyzáblými prsty. Společnost jí tvoří několik pavouků a aby byla šik, ozdobila si poslední model létajícího koštěte rudou mašlí...


 
Romana

čtvrtek 13. dubna 2017

Valeč

Máme duben, po zimní pauze se opět otevřely památky a já přicházím s dalším tipem na výlet. Obec Valeč (německy Waltsch) se nachází v okrese Karlovy Vary. Historické jádro je městskou památkovou zónou a rozhodně se vyplatí navštívit zámek, který má dlouhou a bohužel i pohnutou historii.
 

První písemné prameny o Valči pocházejí až z období vlády Karla IV, ale osídlení zde existovalo mnohem dříve. Dnešní název vznikl někdy v 1. polovině 13. století ze jména Válek.
Dominantní stavbu Valče představuje bezesporu zámek, na jehož místě stál kdysi gotický hrad, později renesančně přestavěný. K zámku neodmyslitelně patří rozsáhlý park budovaný stejně jako zámecká budova ve dvou stavebních etapách.

Zámecký areál zdobily sochy barokního sochaře Matyáše Bernarda Brauna, podobná výzdoba je také v Kuksu. Za zmínku stojí také letohrádek, barokní teatron, pivovarské sklepy, skleník...
 

 Dne 2. dubna 1976 stavbu značně poškodil požár, jehož následky se bohužel dodnes nepodařilo zcela odstranit. Až v roce 1995 byla započata stavba střechy zámku, o rok později fasád a také začala postupná záchrana parku.
 

 

Romana

úterý 4. dubna 2017

Spring

Dnešní příspěvek by měl patřit neznámé ženě, která mě oslovila, když jsem umolousaná, zpocená a vůbec nevábně vyhlížející plevelila a osazovala zahradu. Ta dobrá duše přišla s nevinným dotazem, zda bych nechtěla bohyšky- květiny, které se hodí do nejednoho zákoutí, kde by jiné rostliny skomíraly. Že prý jich má na své zahradě hodně a ráda se podělí. Samozřejmě, že jsem chtěla. Abyste rozuměly milé spřízněné zahradnice, osázet zahradu u villy s třemi tulipány je jaksi nemožné vzhledem k velikosti fotbalového hřiště a tak od loňského podzimu množím a řízkuji jak divá. Nějaké kytí jsem samozřejmě nakoupila, ale i tak mě nabídka neznámé dárkyně více než potěšila. To jsem ale netušila, že je i akční! Dříve než jsem vsadila dva keříky, byla kolmo zpět s taškou pečlivě označených bohyšek různých druhů a barev a postarala se něvědomky o rozšíření mé budoucí bohyškové sbírky. Sláva takovým dobrým duším! Za takový dobrý skutek jsem oné dámě nachystala balíček z mé srdíčkové tvorby, tak doufám, že potěší.
K


Vzor pro tuto výšivku jsem si opět našla na internetu (já ho nemít, tak nevím, odkud bych čerpala nápady). Abych byla přesná, jedná se o sadu čtyř ročních období, jedno lepší než druhé, tak se asi tento motiv dočká pokračování. Tedy hned, jak zasadím všechny bohyšky...:-)

Krásné jaro!
Romana