pondělí 24. července 2017

Dárek

O tom, že sbírám staré věcičky, které mnozí považují za veteš a nemilosrdně je vyhazují do popelnic je všeobecně známo. Občas mi někdo přinese hotový poklad, jako třeba náš kamarád, od kterého jsem dostala tuto knihu, jejímž obsahem jsou notové zápisy pro klavír od různých skladatelů. Namátkou vybírám jména jako H. Bertini, J.S. Bach, F. Couperin, W.A. Mozart, Czerny...

Kniha byla vydána v roce 1910 a až na malé odření na vrchních deskách je netknutá. Pomineme- li, že se Evropou přehnaly dvě světové války, je téměř zázrak, že se dochovala v takovém stavu.

Já sama noty neumím a jediné, co se povedlo učitelům základní školy vtlouci mi do hlavy je, že některé mají prázdná bříška a jiné zase plná. Vrcholem rozmaru skladatele je podle mého názoru spojovat noty různými obloučky, čárkami, obracet je bříšky dolů a doplňovat klykyháky z nichž bezpečně poznám pouze houslový klíč. A to jen díky tomu, že nám je soudružka učitelka dávala po tuctech zapsat za trest, že jsme nechtěli zpívat budovatelské písně.

Etüde, prélude, rondo, duetto a všude noty rozverně poskakující po řádku. Někde hodně úsporně a jinde se naopak na sebe tlačí a těměř se nevejdou. A jako bonus zápisky inkoustovou tužkou neznámého učitele.
 
 
Romana

středa 19. července 2017

Semmering

Pokud plánuji prázdninové výlety já, většinou se na seznamu objeví hrady, zámky, muzea a další turistické tuzemské cíle. Pokud ovšem plánuje manžel, jedná se o "hurá akci". Pro neznalé tohoto termínu upřesním, že se vše potřebné zařizuje v několika minutách, dobíhá se vlak, já balím rychlostí blesku krosnu nebo kufr a v lepším případě vím i kam a na jak dlouho se jede. Nejinak tomu bylo i teď, kdy jsme vyrazili vlakem do Rakouska a cílem naší cesty byl Semmering.

Horská dráha Semmering  je 41,7 kilometrů dlouhá trať, která vede z Gloggnitz přes Semmering do města Mürzzuschlag. Je považována za první skutečnou horskou železnici na světě a je také jednou z nejvíce vytížených horských tratí v zemi. Stavební práce trvaly od roku 1848 do roku 1854, slavnostního otevření trati 16. května 1854 se osobně zúčastnil i císař František Josef I. s chotí Alžbětou. 

Na trati je 14 tunelů, 16 viaduktů (i dvoupatrové), vlaky přejíždí i 118 menších kamenných a 11 železných mostů. Celková délka údolí a propastí přes které vlaky projíždí po viaduktech a mostech je 1,6 km.

Tolik technické informace. S výstavbou železnice se začaly stavět i honosné hotely a vily, které využívali návštěvníci přijíždějící sem na ozdravné horské pobyty nejen z Vídně, ale i z celé monarchie.
 
Villa Kleinhans
 
O duchovní útěchu se hostům postaral farář v tomto kostelíčku. A protože stojí na kopci, bylo možné do údolí sjet na saních. Ti odvážnější mohli použít ski, jejichž kouzlu později propadli celé generace.

Jeden z mnoha funkčních barometrů. V pozadí se rýsuje nová střecha hotelu Südbahn. Součástí tohoto hotelu byl i kinosál pro 136 hostů a bazén ze kterého se dalo vyjít na venkovní terasu a kochat se pohledem na pohoří Rax. Za války hotel sloužil jako lazaret pro německý Wermacht.
 
Lázeňští hosté mohli také využít promenády v parku, kde jim v dřevěném pavilonu hrála živá hudba.
 
Teplota byla podle dobového teploměru tak akorát a tak jsme se ještě vypravili navštívit Keiserbrunn.
 
Za tímto nenápadným vchodem je velice vydatný pramen o teplotě šesti stupňů, který zásobuje Vídeň vodou a to již od 19.století.
 
Hezky bylo...Tak snad zase někdy na "Hurá akci" vyrazíme.
Romana

středa 12. července 2017

Ploskovice

Barokní zámek Ploskovice najdete přibližně 6 kilometrů od města Litoměřic v Ústeckém kraji. Kromě jedinečné architektury a maleb najdete na zámku i zajímavou ukázku dobového interiéru (většinou původní rokokové a klasicistní zařízení) se sbírkou porcelánu, skla, hodin a obrazů. Je zde  také umístěna stálá expozice dokumentující nejen společenský a kulturní život za vlády Habsburků v Čechách. U zámku je krásná původní zahrada s rybníčkem, bazénem a figurální výzdobou.
 
Jako letní rezidenci nechala zámek kolem roku 1720 postavit Anna Marie Toskánská. Stavitelem byl pravděpodobně Kilián Ignatz Dietzenhofer. Dnešní podobu zámek získal ve 2. polovině 19. století, když se upravoval pro bývalého rakouského císaře Ferdinanda V. Tehdy zde pracoval malíř Josef Navrátil, který vyzdobil krásnými malbami první patro zámku. O sochařskou výzdobu zámku se postaral Václav Levý. Od roku 1918 je zámek Ploskovice státním majetkem a zůstal jím dodnes.


 





 
Za zmínku stojí i zámecké Grotty, tedy uměle vytvořené jeskyně s množstvím fontán, kde se šlechta v letních měsících ochlazovala. Celé Grotty se bohužel nedochovaly, protože za druhé světové války je nacisté využívali jako střelnici.
 
 
Romana

neděle 9. července 2017

Čokoládová bábovka

Když nad tím tak přemýšlím, bábovky nás provázejí už od ranného dětství, kdy je patláme na pískovišti a zdobíme drobnými kvítky sedmikrásek ( jako třeba já), aby nám je nezvedenci ze sousedství vzápětí rozdupali ( jako třeba Milánek, který bydlel ob dům od nás).
Dnešní bábovku naštěstí nikdo nerozdupal, ale byla do posledního drobečku spořádána k nedělní kávě. Receptík je bez vážení a za odměrku mi sloužil hrnek- 250 ml
 


Nedělní čokoládová bábovka
1 hrnek cukru
2 hrnky polohrubé mouky
1/2 hrnku mléka
1/2 hrnku oleje
3 vejce
1 prášek do pečiva
100 g rozpuštěné čokolády do těsta
100 g čokolády+ 80 ml smetany na polevu
něco na ozdobeni
Žloutky třeme s cukrem do pěny. Po částech zatíráme olej, mouku s práškem do pečiva, mléko a rozpuštěnou čokoládu. Nakonec vmícháme sníh z bílků. Naplníme do vymazané a vysypané formy a pečeme, dokud není špejle po vpíchnutí suchá. Po vychladnutí přelijeme polevou, kterou připravíme zahřátím a rozmícháním smetany s čokoládou. Já jsem zdobila rozdrcenými čokoládovými trubičkami.
 

Romana 

P.S. Pokud máte občas výčitky co se týká konzumace čokolády, možná vám pomůže jednoduchá rovnice...
Čokoláda obsahuje kakao.
Kakao získáváme z kakaových bobů.
Kakaové boby rostou na kakaovníku.
Kakaovník je strom.
Strom je zelený.
Výsledek- čokoláda je vlastně salát.  :-)

středa 5. července 2017

Modrá...

...vítací cedulka na dveře je tentokrát vyšita pouze zadním stehem. Ale motivů je tam požehnaně.



Romana

pondělí 3. července 2017

Házmburk

"Pokud za královnu Českého středohoří považujeme Milešovku, králem může být jedině Házmburk. Věže této zříceniny patří k nepřehlédnutelným dominantám krajiny dolního Poohří a spatřit je můžete na vzdálenost až několika desítek kilometrů. Tyčí se na vrcholu strmého čedičového masivu a připomínají zašlou slávu nedobytného gotického hradu. Vrch dosahující výšky 418 m byl podle archeologických nálezů obydlen již v 5 tisíciletí př.n.l. lidem kultury s vypíchanou keramikou."
Tolik citace z oficiálních stránek tohoto hradu a pokud hledáte prázdninový tip na výlet, přikládám pár fotografií.
 




 

 

A jeden letecký pohled z roku 2014.
 


 https://www.hrad-hazmburk.cz/cs

Romana